Projektoé dny na naší škole ...
,,Skvělý´´ projektový den děváťáků
Jistě každý žák i největší odpůrce školní docházky se dozajista těší na projektové dny. Nejen pro celé dva dny grandiózní ulejvárny, ale určitě i pro srandu a hodiny plné kreslení a práce s počítači.
Ale to bychom nebyli my deváťáci, abychom neměli nějakou výjimku, většinou jsme byli zvyklí na výjimky, které nám spíše dávali než brali, ale to co jsme museli protrpět nyní, se v našich duších ještě nikdy za celých 9 úmorných let neodehrálo. Některé škodolibé stvořeníčka to dozajista muselo potěšit a učinit vnitřně bohatějšími, avšak my jsme strádali, strádali jsme těžce přesto statečně, jelikož a protože, panstvo držte se, deváté ročníky byli bez oných projektových dnů! Bylo to hrozivé, děsné a ještě donedávna mě ze spánku budili ty vyděšené a znebožené tváře těch, kteří toto museli podstoupit. Ale to však nebyl ani zdaleka konec. Naši chlebodárci učitelé nás mají natolik rádi, že nás obdarovali učením po celé dva dny, kdy se ostatní bavili! Po tyto jakoby neuvěřitelné dny plné utrpení jsme si střídali matiku s češtinou jak na běžícím pásu a občas jsme si tento příšerný kolotoč obohatili zeměpisem či přírodopisem!
Oh jací jsme to byli chudáčci. Chudáčci bez projektových dnů a ještě k tomu s plnohodnotnou výukou naservírovanou jako by vele dar. Nad očekávání, nikdo nepodlehl, těmto nástrahám dnešního života. A snad jsme si i s novým zkroušeným pohledem na výuku odnesli cosi, co by nám snad mohlo pomoci k zanedlouho vytouženým přijímačkám.
...
(Tommy, 17. 11. 2008 22:51)